Skvěle a výstižně napsané. Leč ke Stalinovi: 1. Bolševici se v Rusku dostali k moci i díky sponzoringu za 1.světové války od Německa, ale také od, světe div se, kapitalistů, jako byli bankéři Warburgové, Loebové a jiní, z New Yorku, z Londýna, z Paříže a ze Švýcarka. Měli na Rusko "pifku" za to, že nemělo centrální banku a vůbec jej a Cara neměli moc v lásce. Nepochybuji, že Stalin o tom něco věděl - minimálně o tom Německu. Zdroj: kniha od historiků: Alan Gery a Larry Abraham: "Spiknutí" se neŘÍKÁ, kteří se odvolávají na jakéhosi profesora historie jménem C.Quigley, který s těmito lidmi byl v kontaktu a byli mu sympatičtí. Toto byl jistě jeden ze zdrojů Stalinovy paranoie. 2. Když Německo porazilo v Blitzkriegu Francii, zmocnilo se jistých vojenských dokumentů, ze kterých plynulo, že Británie a Francie pokládali SSSR za svého nepřítele, neb spolupracoval s Německem, dodával mu atd. Měli v plánu zaútočit na ropný průmysl SSSR, který byl umístěn v Baku kousek na sever od Iráku, který měli v té době Britové pod kontrolou. Britové chtěli tento ropný průmysl vybombardovat a tím značně snížit válečné schopnosti SSSR. Údajně k vydání rozkazu k již připravenému zahájení leteckého bombardovacího útoku zbývalo 5 hodin, když náhle Německo zaútočilo na Francii a generalita Francie a Británie měla náhle na starosti jiné záležitosti. Na základě tohoto historického faktu si dovedu představit dění ve Stalinově hlavě, když mu Britové zasílali zprávy o přípravě útoku na SSSR ze strany Německa. Mohl si snadno paranoidně představovat, že se Britové snaží SSSR zavléct do války s Německem, a že mají Britové v tajných službách jeho země špióny, kteří mají za úkol, jeho Stalina klamat... Jeho zhroucení po zahájení plánu Barbarossa se dá pak snadno vysvětlit tím, že se nedovedl smířit se svým omylem - vždyť byl dosud téměř neomylný ve svých mocenských plánech...
