Kdo je viníkem vraždy ve Žďáru?

Většina lidí má jasno - jsou to lékaři, kteří navrhli propustit pacientku do ambulantního léčení. Případně soudce, který to schválil. Dnes se symbolicky obětoval ředitel léčebny v Opavě a odstoupil. Ministr zdravotnicví už žádá, aby padaly další hlavy. Celou záležitostí se má zabývat vláda a bude se hledat "systémové" selhání. Je to skutečně ale všechno tak průzračně jednoduché?

Problém je, že ani lékaři nejsou jasnovidci. Schizofrenii jako takovou vyléčit nelze, ale lze medikací potlačit její projevy. Pokud tedy pacientka na léčbu po dva roky reagovala dobře, spolupracovala a měla dobré rodinné zázemí, tak ji doporučili k ambulantní léčbě. Nikdo vám samozřejmě nezaručí, že takový člověk do konce života nic neprovede. Jenže všechny psychicky nemocné lidi pod zámkem doživotně držet nemůžete.

Když někoho propouštějí z vězení za dobré chování, nikdo nemůže nikomu zaručit, že dotyčný už nic nespáchá. Soud se může držet jen toho, jak se dotyčný choval doposud. Stejně tak neexistuje záruka, že poté, co si vrah odsedí trest, už nebude dál vraždit. Systémové řešení existuje jen jedno - nikdy už nikoho z vězení nepustit. Jen tak budete mít úplnou jistotu, že zločinec svůj čin nikdy nezopakuje.

Chceme tohle? Nejde jen o to, že pak by naše země byla za chvíli jedna velká věznice, potažmo psychiatrická léčebna. Především bychom museli zcela rezignovat na to, že pro tyto lidi existuje šance na nápravu, resp. vyléčení. Jste schizofrenik? Tak to vás musíme zamknout na sedm západů, protože existuje i jen minimální riziko, že někomu něco uděláte. Nějaké riziko totiž bude existovat vždycky...

Rozhodnutí, jestli někoho propustit do ambulantní léčby, nebude nikdy snadné. Vždy budete balancovat na hraně. I kdybyste 999 pacientů úspěšně vrátili do života a jen 1 se něčeho dopustil, pak vás stejně budou všichni kvůli tomu jednomu obviňovat. Ti úspěšně léčení nikoho nezajímají. Poukazuje se jen na toho, který selhal.

Otázkou je, jak probíhala ambulantní léčba u pacientky, která vraždila ve Ždáru. Tady mohlo dojít k selhání lidí, kteří na ni měli dohlížet. Ale označovat kvůli tomu celý systém za vadný je přinejmenším předčasné. Kdybych trpěl nějakou duševní chorobou, také bych ocenil, kdyby mě společnost zavřela do léčebny jen tehdy, pokud není žádná jiná možnost.

Nemám v úmyslu tragédii ve Žďáru jakkoli zlehčovat. Nechci ale, aby se hledání viníků zvrhlo v nějaký "hon na lékaře" nebo psychicky nemocné lidi. Pokud někdo udělal chybu, musí být potrestán. Zcela se vyhnout jakémukoliv riziku ale není možné. Protože jak už jsem napsal - nikdo neznáme budoucnost...