Hamásu bych udělil nobelovku za mír. Ale jedině posmrtně...

Boj Izraele s Hamásem je v plném proudu a jistě zase uslyšíme celé moře nářků nad utiskovanými Palestinci. Přitom tito utiskovaní Palestinci jen za poslední týden odpálili na Izrael přes 1200 raket. Zkuste si představit, kterak za jekotu sirén prcháte do krytu. Že to takhle děláte celé dny. A pak se sami sebe zeptejte - kdyby na váš stát někdo vystřelil tisíc raket, nebránili byste se všemi prostředky?

Že Hamás odmítl příměří, to mě příliš nepřekvapuje. Dlouhodobě razí heslo, že Izrael je výtvorem Satana, který je třeba zprovodit ze světa jakýmkoli způsobem. Chcete jízdenku do ráje? Tak se opásejte výbušninou a jděte konat svatou válku. A až přijde odveta, každého zabitého Palestince je třeba správně mediálně prodat. Válku je totiž třeba vyhrát taky v éteru. Ukážete pár dobře naaranžovaných fotek a náborová centra Hamasu budou zase plná...

Izrael musel o svou existenci bojovat od samého začátku. A je třeba říct, že i my sami vůči němu nemáme úplně čisté svědomí. Během studené války jsme poslušně podporovali Araby a přímo na svém území skrývali a cvičili jejich bojovníky. Není to tak dávno, co na palestinském velvyslanectví vybuchla v trezoru bomba, která tam patrně ještě zbyla z této éry, a zabila palestinského velvyslance.

Jásir Arafat - jeden čas oslavovaný držitel Nobelovy ceny - neváhal provádět bombové útoky na ulicích, v dopravních prostředcích, atentátníci pašovali bomby do letadel nebo se je pokoušeli unést. Arafatem zformovaná skupina Černé září na Olmypiádě v Mnichově zavraždila doslova v přímém přenosu jedenáct Izraelců, které neschopná bavorská policie nedokázala osvobodit. Souboj teroristů a izraelských tajných služeb se táhl celá desetiletí.

Měli jsme možnost sledovat ony slavné Arafatovy "intifády", snahy Izraelské armády vyhnat Hizballáh z jižního Libanonu, odkud odpaloval rakety, tak jako to teď činí Hamás v Gaze. Přesto západní politici stále opakují, že vše musí vyřešit kulatý stůl. Jen není jasné, kdo za ním bude sedět za Palestince. Když Hamás a Fatah nestřílejí po Izraeli, tak se obvykle pouštějí do sebe navzájem. A jen těžko můžete jednat s lidmi, jejichž jediný program je vás zničit.

Dokonce i kdyby si nakonec Palestinci svůj stát vyhlásili, neměl by patrně dlouhou životnost. Nemají vybudované žádné stabilní instituce, které by to držely pohromadě. Na jedné straně fanatici z Hamásu, na druhé zkorumpovaná úřednická správa Fatahu - jak dlouho by to mohlo vydržet? Hamás je patrně dobrý v pašování raket na své území, ale jak by chtěl budovat funkční ekonomiku? Leda že by ho držela nad vodou štědrá finanční pomoc EU...

Západní politici to vidí jasně - arabské země mají ropu, takže je nesmíme podporou Izraele moc dráždit. Pokud ale chtějí, aby na Blízkém východě zavládl mír, museli by dát Palestincům jasně na srozuměnou, že pokud někdy chtějí svůj stát, tak bez raket. Což asi těžko půjde, dokud bude Hamás u vesla. Dokud se palestinští předáci nevzdají násilí, budou do Gazy padat Izraelské rakety. Nikdo nemůže čekat, ze se Izraelci nechají ostřelovat jako hejno kachen na rybníce.

Hamás se ale násilí stejně nevzdá, protože nic jiného než válku proti Izraeli vést neumí. Utrpení obyčejných Palestinců pak ale padá na jeho hlavu...