Státní zastupitelství se teď pustilo do celkem riskantní akce, když hodlá Martina Konvičku pohnat před soud kvůli nějakým výrokům na facebooku. Nejen že to může skončit blamáží, ale zároveň můžou ještě zvýšit jeho popularitu.
Osobně se domnívám, že celá kauza brzy vyšumí. I kdyby se celá záležitost k soudu dostala, potrvá roky, než padne nějaké definitivní rozhodnutí. Soudit nějaké výroky je samo o sobě dost pofidérní, kdyby se soudy musely zabývat každým komentářem, který někdo někam napíše, nedělaly by nic jiného. Celý proces bude hlavně ztrátou času a peněz pro všechny. Budeme možná sledovat komedii, kdy nejrůznější znalci budou pitvat Konvičkovy výroky a filosofovat o tom, jestli jsou nějak "závadné" nebo ne.
Jelikož média si podobnou show rozhodně nenechají ujít, bude mít Martin Konvička solidní prostor pro prezentaci svých názorů před širokou veřejností. Případné odsouzení by z něj pak vytvořilo svého druhu "mučedníka", člověka perzekvovaného za "nepohodlné" názory. Soudní pře s Konvičkou pak u nás oblibu islámu rozhodně nezvýší. Spíš teď ze všech stran bude slyšet, že se blíží nástup totality.
Hlavní problém soudu vidím v tom, že by musel prokázat, že Martin Konvička představuje hrozbu pro společnost. A to je těžší, než se zdá. Když se stát pokoušel rozpustit Dělnickou stranu, napoprvé odešel od soudu s ostudou. Nakonec si museli najmout Sokola, ale Vandase tím stejně nezastavili. Ministerstvo neuspělo ani s rozpuštěním Mladých komunistů. Soud sice uznal, že mají "závadný" program, ale pro společnost nepředstavují hrozbu.
Logicky by mě tedy zajímalo, čím bude chtít stát dokázat, že nějaké Konvičkovy výroky na facebooku jsou významnou hrozbou pro společnost. Na internetu se to různými siláckými prohlášeními jen hemží, ale každého kvůli tomu asi k soudu nepovedou.
Nicméně si neodpustím krátký komentář - osobně se neřadím mezi fanoušky Martina Konvičky. Jeho argumentace mi připadá přemrštěně vyhrocená, zbytečně konfrontační a založená na vyšponovaných emocích. Je to také jeho hlavní metoda, jak strhnout pozornost. Bojovná rétorika má v mediálním prostoru samozřejmě větší ohlas, a Konvička není rozhodně sám, kdo toho bohatě využívá. Jenže když ve svých komentářích někdy zajde až "na hranu", tak si sám zadělává na problém. Akce vyvolává reakci a intenzita reakce bude rovněž odpovídající síle akce.
Kromě toho má teď Martin Konvička nakročeno do politiky, já ovšem od politiků očekávám to, že budou schopni udržet si od problémů určitý odstup. Že je budou schopni řešit rázně, ale s chladnou hlavou. Problém je, že Konvička je dalším z politiků jednoho tématu. To ale na řízení státu nestačí, ať je to téma sebepopulárnější. Říkat líbivé věci je snadné, přijít s realistickým řešením už ne. Politika vyžaduje také schopnost najít kompromis a měla by usilovat o zmírnění obav občanů, ne o jejich přiživování.
Hrozit někomu vězením kvůli nějaké peprné internetové debatě je zhůvěřilost. Věřím, že celá kauza takhle daleko nedojde, a my budeme ušetřeni trapného divadla. Na druhou stranu by si ale Martin Konvička mohl připomenout, že zkrátka platí přísloví "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá..."
