EU se nám bohužel před očima mění v karikaturu sama sebe. Už dlouho se snaží zavést nějaká pravidla pro fiskální disciplínu, ale nikdy je nedokáže vymoct. A nejspíš ani nechce. Že by teď vůči Řecku dokázali evropští představitelé zaujmout nekompromisní postoj, toho se neobávám. Ekonomové sice téměř sborově prohlašují, že Řecko už nemá šanci se udržet v eurozóně, jenže tuhle hádanku nevyřeší nějaké ekonomické zákonitosti. Rozhodne to, zdali bude politická vůle sypat do Řecka další půjčky.
MMF už hovoří o 50 miliardách eur, jakož i o rozsáhlém odpuštění dluhů. Italský ministr financí hovořil o možnosti spuštění dalšího záchranného programu, ve stejném duchu hovořil i ministr španělský. A Juncker prý už pracuje na jakési nouzové půjčce za 7 mld. eur. Čili se nedá očekávat, že Řecko půjde přes palubu. Bude se licitovat, jakou porci dluhů budou věřitelé Řecku ochotní odpustit, a kolik peněz mu budou nadále posílat. Tsipras za to nabídne nějaké ústupky, pokud to doma bude moci prezentovat jako vítězství. Všichni budou spokojeni - tedy až na evropské daňové poplatníky, kteří co celé zacvakají.
Ze všech stran zní, že EU by neměla Řekům ustupovat, jenže ona jim ustoupí. Je to zcela v souladu s představou evropské "solidarity", která stojí na socialistickém přerozdělování od bohatých (Němců, popř. Francouzů) směrem k chudým (Řekům). Je roztomilé, jak se řecké referendum na veřejnosti prodává jako vítězství demokracie, když Němců se nikdo na nic neptal. Nemělo by se - v souladu s demokratickými zásadami - v Německu následně konat referendum, jestli jsou tamní občané ochotni financovat nějaké záchranné programy? Je přece naprosto absurdní hovořit o jakési suverenitě, když se současně domáháte cizích peněz.
Je jasné, že Řecko své dluhy nikdy nesplatí, ale jde o to, co bude na oplátku za jejich odpuštění ochotno udělat. Pokud jim EU odpustí dluhy výměnou za nic, a Syriza bude dál snít svůj levicový sen, pak bude EU skutečně jen partou šašků. Pokud je výkonnost řecké ekonomiky na úrovni Bulharska, tak tomu holt budou odpovídat i jejich mzdy a důchody. Ekonomickou realitu nedokáže EU porazit žádným záchranným plánem, spíš bude inspirovat nezodpovědné, že jejich chování se jim nakonec vyplatí, protože ti zodpovědní to nakonec zatáhnou.
EU má šanci tenhle debakl odvrátit. Z politických důvodů to ale nejspíš neudělá. Splácá se další kompromis a další peníze zmizí ve výlevce. Jen jedno pozitivum to může mít - možná teď různí nadšenci přestanou tak zapáleně horovat za rychlé přijetí eura. Zachraňovat řecké banky se asi nikomu chtít nebude...